Celý rok se na tuto akci těšíte a na každém tréninku ji máte před očima. Jenže čím rychleji se blíží, tím vám odchází forma a nehrajete hru, na kterou jste zvyklí. Vše vyvrcholí nepostupem do play-off a vnitřním zklamáním. To je příběh z loňského evropského šampionátu v kubbu v Německu, kde se našim klukům nepodařilo v kategorii jednotlivců ani trojic bojovat v pavoukovi, avšak náplastí byl alespoň cenný titul Petra Forsta v kategorii šestic.
O to větší motivaci a snahu o zlepšení měli s Petrem i jeho spoluhráči Patrik Velc a Karel Souček před letošním ročníkem European Kubb Championships ve švédském Stockholmu. Po celý rok se kluci soustředili na svoje nedostatky, které je vloni trápily a vylepšovali úroveň své hry. Až nakonec přišel ten čas a 5. července společně s vedoucím klubu Vojtěchem Plecháčem odletěli do hlavního města Švédska. Pojďme se podívat na průběh EKC 23 pěkně od začátku.
Den 1 – Odlet
Sportovci sice často cestují a navštěvují zajímavá města, ale pro náročnost turnaje nemají čas objevit místní kouzla a zajímavosti. Proto jsme na turnaj vyrazili už ve středu, abychom si ze Stockholmu odnesli plnohodnotný zážitek. Nejdříve jsme se museli dopravit na pražské letiště pomocí vlaku a MHD. Na letištní kontrole proběhlo vše bez problémů až na jeden skoro ztracený mobil na páse. Následně jsme si dali točenou Plzeň, jelikož nás čekala delší doba bez kvalitního piva. Let proběhl naprosto v pořádku a kolem desáté hodiny jsme byli v zemi masových kuliček a nábytku. Následovala cesta do centra na hostel, ubytování a po půlnoci už jsme zavírali oči.
Den 2- Turistika a zahájení
Po dospání náročné cesty jsme doplnili zásoby včetně povinného kanystru pomerančového džusu a vydali se do starého centra. Kromě památek na nás udělala dojem lemující vodní plocha, která dodávala městu svoji jedinečnost. V královském paláci jsme zastihli výměnu stráží a po té pokračovali na vyhlídku, z které bylo vidět celé město. Více už jsme nestihli, jelikož jsme se museli přemístit do turnajového areálu.
Turnajový areál se nacházel v parku asi 15 minut od zastávky v univerzitním městečku. Po příchodu ke hřištím nás zarazil pohled na kopec, kde byla hřiště postavena. Proto jsme se rychle zaregistrovali a šli trénovat. Nakonec se i při hrách ukázalo odlišné hrát do nebo z kopce. I kvalita hřišť nebyla úplně ideální. Pochvalu ale zaslouží příjemný sponzorský dar od firmy BEX v podobě 120 profi sad. Ty byly lehce odlišné, ale tuto informaci jsme už znali předem a se sadou trénovali.
Úvodní částí programu bylo slavnostní zahájení, při kterém všichni hráči nastupovali do arény podle svých národnostní. Celkem se evropského šampionátu v kubbu zúčastnili zástupci z 15 zemí, což je rekord a poukazuje to na růst tohoto sportu. Dále se Vojta zúčastnil schůze Evropské kubb asociace, na které se kromě nového způsobu počítání výsledků řešil i důležitý bod, který vám snad brzy budeme moci sdělit. Jedná se zejména pro české účastníky o velkou věc. Čas rychle plynul, avšak stále za světla, jsme se dostali kolem 22 hodiny na pokoj.
Den 3 – Turnaj jednotlivců a šestic
Již tradičně první hrací kategorií byli jednotlivci, kterých hrálo neskutečných 243 hráčů. Základní část se hrála na 8 kol, i když jsme celou dobu mysleli že bude na 7 a uplatňoval se nový způsob počítání výsledků. Za shozený kubb na základní čáře jste dostali 1 bod a za shození krále 3 body. Systém má svoje plusy i mínusy a muselo se pořád soustředit na hru, jelikož každý bod byl extrémně důležitý, i když jste hru prohráli.
Karlos začal turnaj povinnou výhrou nad španělskou hráčkou a dále následovala prohra, výhra i remíza. Pak se mu bohužel ve dvou zápasech nezadařilo zavřít jedinou hru, což napravil vysokou výhrou, jenže to stačilo na 37. místo a nepostup do play-off, mezi nejlepších 32. V zápasech o umístění bojoval o nominaci do české reprezentační první šestky a v posledním zápase využil svoje matematické dovednosti, díky kterým si pohlídal konečné 49. místo a potvrdil tím svou nominaci.
Hajásek měl na úvod také soupeřku, se kterou nezaváhal a bral plný počet bodů. Další zápas se mu nepovedl a propadl se na zadní hřiště, kde dokázal uhrát 11 bodů. Poté následovaly dvě výhry a postupné vrácení na přední hřiště. Jenže další prohra ho zase sesunula a play-off se vzdalovalo. Avšak ne na dlouho, protože Patrik dokázal skvěle zabrat a po dvou plnohodnotných výhrách si připsal důležitých 32 bodů, které ho vystřelilo na 22. místo a účast mezi 32 nejlepšími. V prvním kole na něj čekala kubbová legenda švéd Joakim Ekelöf, který využil každé malé chybky. V zápase na dvě vítězné hry minul pouze dvakrát a Patrikovi nedal jedinou šanci, čímž ho z turnaje vyřadil.
I Guču zahájil turnaj vítězstvím, po kterém následovalo další a remíza za 11 bodů. Dobré výkony Petrovi vynesli další výhru za 16 bodů a posun na 7. hřiště proti Petrovi Slezákovi, kterého porazil za 11 bodů. Další zápas znamenal další výhru a Guču jel jako mašina. Ta se v sedmém kole lehce zastavila a přišla prohra, kterou v zápětí vynahradila remíza za vysokých 13 bodů a taktéž postup do play-off z 25. místa. Čekal ho boj s domácím Tomem Thomassonem, který musela rozhodnout až třetí hra. Ta však bohužel patřila švédskému soupeři a ani Petr se dál v turnaji jednotlivců nepodíval.
Hrací den ale pokračoval turnajem šestic, ve kterém proti sobě hrály národní týmy složené z nejlépe umístěných hráčů v jednotlivcích. Díky skvělým výkonům se tak všichni tři naši hráči do tohoto výběru dostali. V základní skupině si nejdříve poradili s belgickým výběrem číslo 2 a následně remizovali s německou jedničkou. Ano, takto silné týmy nám byly nepochopitelně přiřazeny i přes loňský zisk titulu. Navíc v posledním zápase o postup je čekalo Švýcarsko 2, které náš výběr porazilo a nakonec se dostalo až do finále. Obsazení druhého místa ve skupině, tak znamenalo konec v turnaji šestic stejně jako i pro druhý český výběr.
Po té jsme se přesunuli zpátky do centra, kde jsme měli ubytování, stavili se do levného “mekáče” a šli sbírat síly do dalšího dne.
Den 4 – Turnaj trojic
Sobotní ráno bylo obdobné jako to předchozí ve znamení brzkého přesunu do turnajového areálu, ale tentokrát na pro nás královskou disciplínu – turnaj trojic. Počasí bylo slunečné od předchozího dne, kdy se v rychlých intervalech střídal déšť se sluncem. Celkem 68 trojic se tak mohlo po osmé hodině ranní vrhnout na kubbové souboje.
V úvodním zápase jsme hráli proti slabšímu švédskému soupeři, na kterém byla znát zřejmě nervozita a často prohazoval na bližší kubby. Právě první zápas může často ukázat, jak se bude dařit týmu v celém turnaji a my jsme tento nelehký úkol zvládli a bodovali za plný počet bodů. Tím jsme se dostali na druhé hřiště proti německému top týmu Kubb´Ings, se kterým jsme skvěle zvládli první hru a povedlo se nám ji zavřít. Ve druhé hře jsme hráli vyrovnanou hru, ale soupeř ukázal svoje kvality a taktéž zavřel, jenže pro nás hrálo lepší skóre 12:11.
Ve třetím kole jsme hráli proti nevyzpytatelné týmu z Belgie, který oproti nám často chyboval a my jsme brali podruhé plný počet bodů. A znovu jsme se vyšvihli na přední hřiště, ale tentokrát na to první proti švédům. Ti předvedli kvalitní hru, ale nám se podařilo naskočit na super mód a soupeři nedali šanci k zavření a znovu jsme si připsali 16 bodů.
To znamenalo udržení na prvním hřišti, kde jsme nemohli potkat nikoho jiného než největší favority a domácí legendy Blue/Orange. Tady už asi trochu začala pracovat hlava a bohužel se nám nedařilo shazovat to, co předtím. I přesto jsme dostali šanci k zavření hry, ale tu jsme nevyužili, soupeř první hru otočil a pohodlně zavřel i druhou.
Po obědové pauze jsme v turnaji pokračovali s čistou hlavou, což se projevilo pozitivně v sedmém zápase proti švédskému týmu v čele s 2,10 metry vysokým borcem. Soupeře jakoby oběd uspal a především zmiňovaný vysoký hráč měl časté prohozy. My jsme předvedli opačný výkon a vrátili se nejen na svoji vlnu, ale také znovu dvakrát shodili krále. Skvělou formou jsme pokračovali i v posledním zápase základní části s belgičany, kteří taktéž museli sledovat naši dvojnásobnou radost při shození krále.
Tím jsme si zajistili před play-off neskutečné druhé místo s velkým náskokem, když před námi byli právě favorité Blue/Orange. A už v tuto chvíli to byl pokrok oproti loňsku, kdy se nám do TOP 16 postoupit nepovedlo. V osmifinále jsme se utkali již se známými švédy Naughty Boys, kteří znovu poznali naší sílu a nedokázali zvítězit ani v jedné hře a my radostně postoupili po výhře 2:0 do čtvrtfinále – záznam zápasu. Tady čekal švýcarský tým Betäbti adler, se kterým jsme se v základní fázi nepotkali. Jenže jakoby nám podpora českých fanoušků svázala ruce a hlavně Patrikovi se nedařilo. To mělo za následek časté prohozy. První hru prohráváme a s hlavou dolů jdeme do další. V té nás ale právě Patrik dokázal svým důležitým doublem nakopnout a zase jsme se vrátili ke své hře, díky které jsme zápas otočili a v euforii postoupili do historického semifinále – záznam zápasu.
Jediná výhra ze dvou zápasů nás dělila od medaile. Semifinále proti německým Gipfelstürmer se odehrávalo v nové finálové aréně a bohužel stále jen na 2 vítězné hry. Než jsme se dokázali pořádně rozkoukat, už soupeř vedl 1:0. V druhé hře jsme byli rovnocennější soky, ale na druhé straně stáli borci, kteří by v tu chvíli trefili i jehlu zapíchnutou v trávě a po skvělém výkonu nás porazili – záznam zápasu.
V zápase o bronz se proti nám postavili lonští vítězové Breitizone ze Švýcarska a nás čekala těžká bitva o tak vytouženou medaili. V první hře jsme využili soupeřovi prohozy a shodili krále. Už chyběla jen jedna vítězná hra. Avšak švýcaři nejenže dokázali srovnat, ale nakonec i celý zápas vyhrát – záznam zápasu. Tím u nás nastal veliký smutek včetně slz, jelikož jsme byli opravdu kousíček od mega úspěchu. Alespoň malou náplastí nám bylo velké uznání celé kubbové komunity a řada gratulací od českých hráčů, čehož si moc vážíme. Samozřejmě čtvrté místo v celé Evropě je neskutečný počin a před turnajem bychom ho ihned brali, ale každý sportovec ví, že bramborák být prostě nechceš, i když… Na druhou stranu jsme za sebou nechali top evropské týmy včetně již zmíněných výherců základní části Blue/Orange.
Po závěrečném ceremoniálu, na kterém byla i ČR oceněna za 5. místo v rankingu národů, jsme se vydali už i s úsměvem na pokoj a konečně do postele.
Den 5 a 6 – památky a odlet
Následující den patřil v první řadě odpočinku, ale také pokračování v průzkumu Stockholmu, při kterém nás zaujal především vrak potopené bojové lodi Vasa. Dále jsme taky využili místní lítačku pro převoz lodí a dali si masové kuličky v obchodě IKEA. Vojta ještě večer zašel na nejstarší discgolfové hřiště v Evropě a den nám zase utekl jako voda. V pondělí ráno jsme naposled opustil hostel a vydali se směr letiště, kde jsme po dvaceti minutovém zpoždění zdárně doletěli do naší zemičky a vrátili se zpět domů.
Shrnutí
Turnaj můžeme po výkonnostní stránce hodnotit jedině velmi pozitivně, hlavně v porovnáním s loňskem. V jednotlivcích se podařilo dvoum hráčům postoupit do play-off proTOP 32 hráčů a všichni tři si zahráli šestice za první český výběr. V trojicích to byla oproti loňsku jedna velká jízda a velký posun v herní výkonnosti. V závěrečných bojích to hold nevyšlo, ale stále 4. místo považujeme za enormně velký úspěch. Pozitivně lze hodnotit i nalezení slabin, které lze do příště vylepšit a vrátit se ještě silnější. Negativně bohužel hodnotíme organizaci turnaje a především nezabezpečení občerstvení po celý den nebo změnu počítání bodů večer před startem akce.
Závěrem bychom chtěli moc poděkovat našim partnerům – město Jaroměř, Elkov, YourBody a Plastic, bez kterých bychom nedokázali pokrýt náklady spojené s účastí na EKC. Další velký dík patří všem fanouškům, kteří nás po celý turnaj podporovali a žili s námi naši kubbovou pohádku.
Veškeré výsledky z turnaje najdete na webových stránkách EKC.
